Jdi na obsah Jdi na menu
 


Náboženství Říma

Důležito události byly v Římně byly obětní obřady jako projev vděčnosti bohům byly obětovány zvířata i pokrmi .

Bohové Římského  státu 

Bůh Jupiter jnejvišší z bohů , vládce světa hromu a blesků a hlavním ochrancem zemně .

Merkur je patron kupců a obchodu , poslem bohů . Mána sobě opánky s křídly .

Mars Původně to byl bůh zemdělství byl uctíván i jako bůh války .

Diana byla bohyní mněcíce a žen .

Aesculapius bůh lékařství .Afrodíté bohiní lásky . Anúbis stohlavý bůh .

Hlavními bohy , které Římané respektovali , byli Jupiter , Minerva a Juno . Náboženství v architektůře Římské 

Archytektonicke projevynáboženství v době císařské početní noví bozi příliš neovlivnili . Imigranti ( včetně třeba příslušníků vojska posádkou v Římně ) si přirozeně přinášeli své kulty , ty však na rozdíl od tradičních kultů v architektonickém obrazu mněsta neprojevovali a to přesto , že byly početně zastoupeny stále silněji . Na křestanské baziliky si Řím musel počkat až do počátku čtvrtého století . 

Římské chrámy a císařský kult

Vliv císaře na náboženské dění v Římně tento vliv pramení ze zcela rozdílných zdrojů , které bychom nemněli unáhleně házet do jednoho pytle tím , že budeme používat všezahrnujcí pojem náboženská politika , ktera v uceleném podobě neexistovala stejně jako samo náboženství . Císařove byli předevšim prvními dobrodinci města . Nemněli sice úmyslu si péči o město v pravém slova smyslu monopolizovat , ale přece jen velmi dbali na to , aby jim jejich přdnostní postavení v metropoli a ve vztahu k městkému obyvatelstvu nikdo neupíral . Podobu chrámových staveb stejně jako organizování her a svátků tudíž podstatnou mněrou ovlivněovali právě oni . Stejně jako oslava vítězství při triunfu tyto oslavy mnéli nutně náboženské inplikace  , protože obrazy a rytuáli patřili k hlavním prostředků komunikace o činech vykonánych pro obec , o politickém programu a politické legitimitě .

 

Po celé říši Římané budovaly chrámy často z iniciativy císaře nebo vojevůdců jako poděkování za vítězství . 

http://cirkev-svate-viry53.webnode.cz/ 

Náboženská dělba práce 

Náboženské kompedence byly v Římně širocerozptýlené . Dokonce ani při krvavých obětech nebyly třeba náboženských specialistů . Pater familias , absolutní pán domu , mohl vykonávat zvířecí oběti sám , podobně jako uředník vykonával veřejný kultovní akt . K funkcim veřejného rituálu ostatně patří i to , že zvláště pusobivou vypravou  třeba i počtem a rozmanitostí pomocníků zdůraznuje důstojnost příslušného jednání a slouží jako vzor pro soukromí kult boha . Děti , nižší uředníci a otroci v obecním vlastnictvím servi publici byli při výkonu kultu nápomocni jako průvodci ,nosici kadidla , hudebníci a podávači . Ukol porazit a vykuchat krávu mohl lépe zvládnout s pomocí řezníků a silných pomocníků .

Máli vůbec smysl hovořit o náboženství v římské antice , musíme hovořit o bozích . Kvůli nim celé náboženství aparát existuje . S Římským hystorikem Sisennou bychom se však mohli ptát , těžší se bohové z toho že je lidi uctívají ( cultus ) , nebo se věnují vyším věcem a o lidské záležitosti se nestarají ? Odpovědi na takové otázky nabízejí soudobé filozofické školy , které si stanovili za cíl důkladně prozkoumat , jak zdárně prožít lidský život .

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář